Prodloužená ruka dopravce v případě nehody

Havarijní komisař pomáhá při škodách v přepravě

sdílet na:
06.04.2017

Havarijní komisaři (anglicky: surveyor) jsou znalci, kteří posuzují škody z přepravy a škody na zboží. Jejich práce je zapotřebí, když dojde k poškození nákladu při nehodě, nebo když příjemce nahlásí škodu z přepravy při nebo po vykládce.

Karl A. Selig pracuje jako havarijní komisař již 29 let a posledních několik let realizuje další vzdělávání pro kolegy a budoucí havarijní komisaře. Provozuje kancelář v Norimberku a Bad Pyrmontu. Zeptali jsme se ho na jeho povolání, jeho všední pracovní den a příklady z praxe.

Většina lidí si myslí, že škoda z přepravy rovná se „všechno špatně“. Přitom existuje spousta příkladů, kdy se dá náklad zčásti zachránit.
sdílet na:

TimoCom: Co je úkolem havarijního komisaře?

Selig: Zjišťuje, jestli vznikla škoda z přepravy a v jaké výši. V případě nehody nákladního vozu musí zabezpečit, aby byl náklad řádně zajištěn. Je vlastně takovou prodlouženou rukou dopravce na místě, musí dbát na to, aby ze zboží nic nezmizelo, aby se při odstraňování nehody ještě více zboží nepoškodilo, aby rychle zmizelo z dálnice, bylo řádně uskladněno a pak se dostalo dále.

TimoCom: Jak se člověk stane havarijním komisařem?

Selig: Název havarijní komisař ani anglický ekvivalent surveyor nejsou chráněná profesní označení, na živnostenském úřadě si může tuto živnost přihlásit kdokoliv. Je však nutné, aby měl potřebné znalosti, proto by měl havarijní komisař pocházet z oblasti znalců nebo dopravy a logistiky.

TimoCom: A Vy havarijní komisaře také vzděláváte?

Selig: Vzdělávat je nemohu, protože nejde o povolání, pro které by existovala odborná příprava. Já jen předávám své znalosti, které jsem získal za 29 let zkušeností v oboru. Říkám jim, co je důležité, jak se dostanou k informacím a jaké informace potřebuje jejich zadavatel.

TimoCom: Když má plně naložený nákladní vůz nehodu, celý náklad se pak stejně odepíše, nebo ne?

Selig: Ne, to vůbec ne. Například u čerstvého masa. Tam lze často zachránit 70-80 procent, někdy dokonce 100 procent nákladu.

TimoCom: Posuzujete také škodu na příslušném vozidle a otázku zavinění?

Selig: Škoda na vozidle mě v tu chvíli nezajímá. A otázka zavinění mě zajímá pouze do té míry, zda bylo příčinou nehody chybné naložení nebo zda byl náklad nedostatečně zajištěn. To pak samozřejmě zaznamenám, ale o otázce viny rozhoduje policie a soud, nikoliv havarijní komisař.

TimoCom: Ale u škod z přepravy přece o vinu jde, nebo ne?

Selig: Samozřejmě se také přihlíží k tomu, kdo co zkazil, něco udělal špatně nebo něco udělat zapomněl.

TimoCom: Právě, to je přece Vaše nejdůležitější otázka: Kdo zaplatí škodu?

Selig: Ne. My nerozhodujeme o tom, kdo škodu zaplatí. My jen konstatujeme fakta, na jejichž základě pak druzí rozhodují o tom, kdo škodu zavinil. Nikomu tedy vinu nepřipisujeme, pouze sepíšeme, kdo co udělal a kdo co udělat měl.

TimoCom: Pracujete tak, že výsledek je tendenčně v zájmu zadavatele?

Selig: Ne. Naše práce je neutrální. Na neutralitu klademe maximální důraz.

TimoCom: Pomohla tato neutrální práce již řidičům a dopravním firmám z problémů? U škod z přepravy se většinou automaticky řekne, že za to může řidič.

Selig: To je pravda. 80 procent všech škod z přepravy jsou škody, ke kterým dojde z důvodu špatného plánování. Když zjistíme, že řidič udělal všechno správně a dodržel všechny předpisy, pak musí být na vině někdo jiný.

TimoCom: Můžete to prosím objasnit na nějakém příkladu?

Selig: Maso bylo na třech místech naloženo jako hlubokomražené zboží a po třech dnech dorazilo k zákazníkovi zkažené. Zjistili jsme, že zboží se nezkazilo během přepravy, protože by řidič například špatně nastavil chladicí agregát, ale protože bylo moc teplé při nakládce. To lze zjistit na základě teplotních rozdílů, doby přepravy a když se přesvědčíme o tom, že je chladicí agregát v pořádku.

TimoCom: Když stojím s nákladním autem v místě vykládky a je mi řečeno: To zboží je rozbité, to si od tebe nepřevezmeme, ty jsi ho rozbil...

Selig: To se stává často...

TimoCom: Co mám dělat? Pojedu domů a počkám, až Vás informuje pojišťovna?

Selig: Nejlepší je, když mi zavoláte ihned. Pak totiž můžu hned vyrazit, jsem během jedné až dvou hodin na místě a můžu se na to podívat. Když mě zavolá až pojišťovna a já se k tomu dostanu teprve o 2-3 dny později, potřebuji křišťálovou kouli.

TimoCom: To pak nemůžete provést vůbec žádné šetření?

Selig: Mohu, i tehdy lze na základě údajů, které získám od zúčastněných, učinit celou řadu závěrů. Ale lepší pochopitelně je, když se na škodu mohu co nejdříve podívat sám.

TimoCom: Když vznikne škoda z přepravy, nějaká pojišťovna ji zaplatí, jen ještě není jisté, která to bude. Když Vám zavolám, tak od Vás každopádně dostanu fakturu za Vaši práci, takže přece vždy riskuji, že mi vzniknou ještě vyšší výdaje.

Selig: To se může stát. Ale často stačí předem zavolat pojišťovně, může zavolat šéf nebo i já sám. Není-li otázka škody jasná, pojišťovna sama bude mít zájem na tom, aby ji vyjasnila a její náklady byly co nejnižší (nebo aby získala odškodnění od viníka). Proto často již předem přislíbí, že náklady na moji činnost uhradí.

TimoCom: Jak najdu havarijního komisaře?

Selig: Na internetových stránkách Sdružení německých pojistitelů je umístěn seznam všech havarijních komisařů. http://www.tis-gdv.de/tis/hk_verzeichnis/hk.php

Také na internetových stránkách velkých pojišťoven jsou tyto seznamy k dispozici. Nebo mi prostě zavoláte.

http://www.havarie-buero.de/ Pokud je to pro mne moc daleko, mohu zajistit kolegu v místě. Díky svým seminářům a dlouholeté činnosti mám dostatek kontaktů. Zpracováváme dokonce škody z přepravy v Rumunsku.

TimoCom: Co udělám, když se mi taková škoda z přepravy stane v zahraničí? Uveďme příklad: Stojím na rampě někde ve Francii a zákazník nechce odebrat zboží, protože tvrdí, že jsem ho nechal zničit. Nemluvím místním jazykem a ani nevím, jak bych našel nějakého francouzského havarijního komisaře.

Selig: Nenapadne-li Vás vůbec nic jiného, stačí mi zavolat a já pomohu. Vyrozuměl bych místního francouzského kolegu a spojil bych Vás s ním. Havarijní komisaři jsou na celém světě a jsou dobře propojeni, takže bych mohl někoho najít kdekoliv. Ať je to Bělorusko, Albánie nebo Kyrgyzstán. Někde to ale trvá trochu déle, než někdo dorazí.

TimoCom: A co se stane, když nastane opačný případ? Když v Německu stojí na rampě rumunský nebo polský řidič, který nemluví německy a potřebuje takovou pomoc?

Selig: Těm mohu také pomoci. Když mi někdo takový zavolá, stačí mi, když rozpoznám příslušný jazyk a dotyčný by měl umět minimálně říct slovo „Transportschaden“. Pak mu můžu zprostředkovat někoho, kdo mu během krátké chvíle zavolá v  jeho mateřštině.

TimoCom: Doporučil byste tedy řidičům, aby v případě sporné škody z přepravy vždy přizvali havarijního komisaře?

Selig: Minimálně jim doporučím, aby k tomu přemluvili svého disponenta nebo šéfa. K tomu jeden příklad: Když se před mnoha lety v Erfurtu stavěla budova durynské vlády, trval jeden z řidičů nákladního vozu na havarijním komisaři. Kvůli silnicím, které byly tehdy ještě ve velmi špatném stavu, jsem jel do Erfurtu pět hodin. Náklad vozu sestával ze vzduchového kanálu z nerezu, který měl být vsazen na podzemní garáže. Část byla velmi silně poškrábaná a příjemce to reklamoval jako škody z přepravy. Řidič se tvrdě bránil tomu, aby byl díl složen před tím, než se na to podívám. A to bylo tehdy také to jediné správné, co mohl dělat. Protože škrábance vznikly kvůli tomu, že zasilatel trubky špatně zajistil, a sice jen v jednom směru. Byla to tedy jednoznačně chyba zasilatele a nikoliv řidiče. Pokud by řidič splnil pokyny pracovníků na stavbě a nechal by díl složit, a hned by pokračoval v cestě, nikdo by mu to nevěřil. Škodu se tak podařilo přiřknout tomu pravému. Takové případy jsou bohužel časté. Dnes by pochopitelně mohl zajištění nákladu vyfotografovat, tehdy to ale ještě nebylo tak snadné.

TimoCom: Když škoda není tak velká, aby se vyplatilo volat havarijního komisaře nebo když to nechce šéf nebo disponent, co byste pak ještě řidiči poradil?

Selig: Pokud máte škodu a nezavoláte havarijního komisaře, pak alespoň přesně napište na dodací list, co se stalo a na které paletě přesně. Nestačí napsat: „Jeden balík spadl, rozbitý“. Protože to za dva dny nikomu k ničemu nebude. Lepší je přesně popsat, o který balík se jedná, co přesně se rozbilo a jak velký je rozsah škody. A nejlépe ještě vyfotit, i když to bude jen fotka na mobilu.

TimoCom: Existují také případy, že má být odepsán celý náklad a Vy ještě můžete zachránit jeho část, protože zdaleka není rozbité všechno?

Selig: Ano, to je náš denní chleba. Většina lidí si myslí, že škoda z přepravy rovná se „všechno špatně“. Přitom existuje spousta příkladů, kdy se dá náklad zčásti zachránit. Nebo také kompletně, pokud lze doložit, že vlastně k žádné škodě z přepravy nedošlo nebo že škoda pro zboží není vůbec relevantní. Příklad: Měli jsme náklad pěti palet kovových pouzder pro velkou strojírenskou firmu, které při překládce spadly z rampy. A nikdo ani nezkontroloval, jestli je zboží poškozené. Rovnou ho postavili do rohu s tím, že je to totální škoda. Dostal jsem se tam až po 13 měsících k posouzení a zjistil jsem, že pouzdra měla tak silné stěny, že se pádem vůbec nemohla poškodit. Speditér tak ušetřil 18.000 euro škod z přepravy.

TimoCom: Co byla nejdražší škoda, kterou jste měl posoudit?

Selig: Volá mi firma a říká, že mají škodu z přepravy ve výši 40 milionů euro. Na konec se ukázalo, že škoda činila celých 3000 euro. Jednalo se o velký stroj, který měl být zaslán do zahraničí a byl uložen v meziskladu. Vlastně byl jen zvenku trochu špinavý. Zadavatel chtěl speditérovi účtovat 40 milionů a já jsem mu musel říct, že takto to nejde.

TimoCom: Poslední, ale jistě důležitá otázka na závěr: Jste dostupný v kteroukoliv denní dobu?

Selig: Ano, to patří k tomuto povolání. Když se stane něco na Štědrý večer ve 20 hodin a já mám právě v ruce dárek pro svou ženu, dárek odložím stranou a řeším škodu.

nahoru

Souhlasím s používáním cookies na této stránce pro zobrazení cíleného obsahu, reklamy a pro účely analýzy. Více informací