10 tezí o bezpečnosti a budoucích příležitostech v evropské silniční nákladní přepravě 2026

1. Kybernetická bezpečnost v silniční přepravě: Podceňované nebezpečí se stává prioritou celého odvětví

Digitalizace také zvýšila riziko kybernetických útoků v silniční nákladní dopravě. Zejména kriminální metody, jako je phishing a podvody s identitou tzv. fiktivních dopravců, podle Spolkového úřadu pro bezpečnost informačních technologií a Sdružení německého pojišťovnictví (GDV) v roce 2025 výrazně vzrostly. Cíle mohou být různé: od vydírání kvůli výkupnému až po krádež firemních dat nebo celých nákladů. Tento trend by se mohl v roce 2026 ještě zintenzivnit. Díky umělé inteligenci jsou metody stále rafinovanější a obtížněji rozpoznatelné. Obzvláště kritická je komunikace s neznámými, zdánlivě novými obchodními partnery prostřednictvím e-mailu. E-mailová komunikace zde představuje vysoká rizika, protože je náchylná k phishingu a manipulaci. Často jsou vstupními branami vlastní zaměstnanci, kteří například bez rozmyslu otevřou odkaz nebo přílohu v e-mailu. Udržitelná IT bezpečnost je nezbytná, avšak stoprocentní ochrana je zřídka možná. Dopravní odvětví proto zařazují téma kybernetické bezpečnosti a zvyšování povědomí zaměstnanců na vrchol svého programu.

2. Nedostatek řidičů a kvalifikovaných pracovníků: Umělá inteligence pomáhá

Kromě bezpečnosti zůstává otázka personálu jednou z největších výzev. V celé Evropě panuje dramatický nedostatek kvalifikovaných řidičů kamionů a dispečerů. IRU hlásí přibližně 3,6 milionu neobsazených míst řidičů po celém světě, v Evropě přes 420 000. Průměrný věk kolem 44,5 let a pouze asi 6,5 % mladších 25 let problém ještě zhorší. TIMOCOM Burza nákladů zaznamenala v roce 2024 pokles nabídky nákladového prostoru přibližně o 12 %, do října 2025 bylo v nabídce o dalších 4,5 % méně kamionů – jasný důkaz klesajících přepravních kapacit. Nové technické možnosti, jako jsou AI agenti a hlasoví boti, v roce 2026 výrazně proniknou do logistiky a silniční nákladní dopravy a budou využívány mimo jiné k automatizovanému vyjednávání nabídek nákladů a přepravních cen. Umělá inteligence podpoří personál a tím kompenzuje chybějící zdroje, ale ještě nepřevezme kabinu řidiče.

3. Při autonomní jízdě USA postupují rychle vpřed, Evropa zůstává uvězněna v uzavřeném výrobním prostředí

V roce 2026 se autonomní řízení v USA výrazně rozjede – zejména na definovaných, opakujících se trasách mezi distribučními centry nebo výrobními závody. Jasné regulatorní rámce, otevřené testovací koridory a vysoký stupeň automatizace v logistické infrastruktuře tam urychlují praktické nasazení. V Evropě je autonomní řízení naopak z velké části omezeno na areály vlastněné podniky a neveřejné silnice. Přísnější schvalovací procesy, fragmentované právní prostředí a vysoké bezpečnostní požadavky zpomalují vývoj. Protože je prostředí tak náročné, přední evropský start-up pro autonomní řízení se nedávno stáhl z logistického sektoru a zaměřil se na zbrojní průmysl. Zde se zdá, že jsou k dispozici dostatečné finanční prostředky pro další vývoj. Tržně připravený civilní nákladní vůz, který by autonomně jezdil po veřejných silnicích v Evropě, pravděpodobně v následujících letech neuvidíme.

4. Nedostatek kapacity brzdí oživení: Začarovaný kruh neefektivit

Nedostatek kapacit v silniční přepravě vyplývá ze strukturální neflexibility. Pevná časová okna, zákazy přikládek a rigidní rampové procesy brání efektivnímu využití stávajících flotil. Tyto struktury pocházejí z kupního trhu minulých desetiletí a dnes brzdí efektivitu a růst. Více flexibility v plánování a realizaci by mohlo uvolnit více kapacit, optimalizovat trasy a odlehčit silnicím. Bez přizpůsobení hrozí při ekonomickém oživení začarovaný kruh: s růstem poptávky přibývá kamionů na silnicích, což vede k většímu provozu, zácpám a delším jízdním dobám – a opět vyžaduje další kapacity. Efektivita vzniká lepší organizací – nikoli větším počtem vozidel. Proto by i obchodní a průmyslové podniky měly zvážit větší flexibilitu v časovém plánování a přehodnotit požadavky jako zákazy přikládek. To totiž ztěžuje plánování tras a brání efektivnímu využití stávajícího vozového parku, což je předpokladem pro přežití dopravních společností. Tento začarovaný kruh se momentálně kvůli ekonomické stagnaci zdá zastavený. V roce 2026 však opět výrazně ovlivní dodavatelské řetězce.

5. Insolvence kvůli vysokým nákladům: Malí dopravci jsou zvláště ohroženi

Pod vysokým tlakem nákladů muselo v roce 2025 mnoho malých dopravních společností ukončit činnost. Podle hodnocení Creditreform je odvětví dopravy a logistiky zvláště silně postiženo nesplácením úvěrů. I v roce 2026 bude pokračovat restrukturalizace trhu v evropském dopravním sektoru, byť s menší dynamikou než v roce 2025. Insolvence v silniční nákladní dopravě budou nadále poháněny vysokými náklady na personál, energii a provoz. Zvláště postižené jsou malé a střední dopravci s omezeným kapitálem a omezenou sítí. Mnozí nemohou zvýšené fixní náklady kompenzovat ani přes stabilní ceny přepravy, protože větší spedice stále častěji přebírají přímé zakázky a podíly na spotovém trhu. K tomu se přidávají zpřísněné požadavky na ESG a dodržování předpisů, které způsobují další byrokracii a náklady. Následkem je další konsolidace trhu, pokles přepravních kapacit a rostoucí ceny přepravy – strukturální nedostatek, který oslabuje konkurenceschopnost evropské logistiky.

6. Rostoucí ceny přepravy: Rovnováha sil se drasticky mění

Nedostatek personálu nevyhnutelně vede k úzkým místům, vyšší poptávce po zbývajících kapacitách a tím i k vyšším nákladům. TIMOCOM na podzim 2025 oznámil zvýšení cen na spotovém trhu přibližně o 8 % oproti předchozímu roku. Ceny energií a poplatky za CO₂ vyvíjejí dodatečný tlak na tarify, doplňující sezónní špičky v dopravě. Rozdíl mezi cenami zadavatelů a protinabídkami dodavatelů již není tak velký. Spotové ceny, za které zadavatelé najdou dopravce, lze dobře odhadnout. Přechod z trhu kupujících na trh prodávajících je již dokončen, přesto bude konkurenční boj mezi poskytovateli služeb o nejlukrativnější objednávky pokračovat a vést k výkyvům cen. Celkově však ceny pravděpodobně zůstanou na dosavadní úrovni.

7. Ceny energií a jistota smluv: Nestálé rámcové podmínky přetrvávají

Navzdory četným nejistotám zůstaly ceny nafty a energie v roce 2025 relativně stabilní a mírně pod průměrem předchozího roku. Dočasný cenový skok v červnu způsobený geopolitickými konflikty však ukázal trvající volatilitu. Následující pokles přinesl krátkodobou úlevu, ale ekonomické a politické krize mohou ceny rychle opět zvýšit. V tomto kontextu budou i v roce 2026 cenové proměnné, dieselové plovoucí ceny a flexibilní smluvní modely klíčovými nástroji pro snižování rizik. Současně zvýšená cena CO₂ a ceny elektřiny a plynu zvyšují tlak na marže, zejména u spedicí s dlouhodobými rámcovými smlouvami. V roce 2026 se jistota smluv stane konkurenčním faktorem – společnosti, které své smluvní modely nebudou flexibilizovat, riskují ztrátu marží a konkurenceschopnosti.

8. Elektrifikace v silniční přepravě získává na rychlosti, vodík ztrácí na významu, HVO zůstává přechodovou technologií

Rok 2026 znamená přechod z pilotní fáze k postupné integraci alternativních pohonů. Silniční nákladní doprava se výrazně posune směrem k bateriovým elektrickým pohonům. I v příštím roce budou elektrické nákladní vozy nad 12 tun nadále využívány v regionální distribuční dopravě a na plánovaných okružních trasách. V klasické národní i mezinárodní silniční nákladní dopravě – tzv. trampových přepravách – tyto vozidla kvůli nedostatečné infrastruktuře zatím nenajdou uplatnění. Vodík ztrácí jako alternativní pohonná technologie na významu – především kvůli chybějící tankovací infrastruktuře, vysokým nákladům a nižší energetické účinnosti.

Současně mnoho dopravních společností spoléhá na parafinická náhradní paliva, jako je HVO100, aby krátkodobě dosáhly cílů snižování CO₂. Použití syntetických e-paliv zůstává zatím okrajovým řešením, protože výrobní kapacity a dostupnost v Evropě jsou stále nízké.

9. Železniční doprava stagnuje a kombinovaná doprava je opět na začátku

Přesun dopravy na železnici v celé Evropě stagnuje. Silniční nákladní doprava tak zůstane dominantní i v roce 2026. Podle průzkumu Spolkového úřadu pro logistiku a mobilitu (BALM) uvedlo mnoho společností, že hlavními důvody, proč kombinovaná přeprava neroste, jsou špatně koordinované stavby, kapacitní omezení na železniční síti a nedostatečná terminálová infrastruktura. Problémem je také, že nakládací procesy pro přívěsy bez jeřábového vybavení se výrazně liší nebo zcela chybí. K tomu přistupují omezení v terminálech a limitované kapacity koridorů, které brání výraznému růstu. Navíc Evropská komise po téměř dvou letech jednání stáhla směrnici o kombinované přepravě. Takže se zde opět nacházíme téměř na začátku. Dá se předpokládat, že v roce 2026 budou železniční přepravy nadále trpět a budou klesat.

10. Snižování byrokracie není na obzoru: AI agenti ulehčí disponentům

Mnoho přepravních společností tráví více času dokumentací, povinnostmi dokazování, CO₂-reportingem a povoleními než samotnou službou. Více systémů, dvojí zadávání dat, chybějící standardy a nejasné odpovědnosti navíc ztěžují každodenní práci. Byrokracie roste, ale procesy, systémy a zdroje nerostou stejným tempem. Předpokládat, že navzdory chvályhodným iniciativám na snižování byrokracie v roce 2026 zmizí alespoň jeden požadavek, by bylo naivní. Proto se zejména dopravní svazy musí zasazovat o to, aby dlouhodobě vznikly centrální bezbariérové přístupy k datovým zdrojům po celé Evropě. Do té doby bude hlavní výzvou vyvinout inteligentní řešení, jako jsou agenti umělé inteligence, kteří budou schopni shromažďovat, hodnotit a dokumentovat potřebná data z mnoha zdrojů.

Závěr: Bezpečnost a propojení jako základ úspěchu

Evropská silniční nákladní přeprava prochází dynamickou proměnou: Kromě trvalého nedostatku řidičů trápí odvětví rostoucí ceny a bankroty. Především však výzvy digitalizace, jako je rostoucí hrozba kyberkriminality, vyžadují nové standardy pro provoz.

Zde budou nezávislé digitální platformy v silniční přepravě zboží hrát stále rozhodující roli. Především pro převážně malé a střední podniky jsou vlastní technická řešení spojena s vysokými náklady a personálními nároky.

Zavedené a nezávislé platformy nejsou jen přístupem na trh: nabízejí bezpečnostní mechanismy, jako jsou přísné autentizační postupy, kontinuální monitorování a šifrovaná komunikace, a fungují jako bezpečnostní síť v komplexním digitálním světě.

Ostražitost a kritické prověřování nových poskytovatelů služeb by měly být přesto zachovány. Rizika lze minimalizovat, jejich úplné vyloučení je však v nestabilním a rychle se měnícím digitálním světě téměř nemožné. Kdo využívá moderní nástroje a chápe IT bezpečnost jako strategický úkol, nastavuje dnes základy pro udržitelný úspěch.