Udržitelnost: Pět důležitých pojmů pro logistiky a její zásadní milníky

Teprve nedávno podepsala část delegátů světového klimatického summitu v Glasgow úmluvu o ukončení používání fosilních paliv u automobilů nebo dodávek. Navíc účastníci poprvé vyzvali k tomu, aby byl zahájen ústup od celosvětového spalování uhlí za účelem výroby elektrické energie. Po německém zákonu o dodavatelských řetězcích jsou to dvě další rozhodnutí, která mají přímé účinky na oblast dopravy a logistiky a jež dávají tušit další průběh.

Nový seriál „Udržitelná logistika“ na blogu TIMOCOM se zabývá výzvami a šancemi udržitelného chování pro firmy z odvětví dopravy a logistiky. Objasňuje důležité pojmy k tomuto tématu, všímá si dosavadního vývoje a dává nahlédnout na to, co může přinést budoucnost.

Věty jako „Kde se právě nachází kamion?“ a „Dorazí zboží včas?“ pravděpodobně stále ještě patří mezi nejčastěji pokládané otázky v přepravním řetězci. Současně zákazníci a spotřebitelé stále častěji požadují další informace, jako je původ používaných surovin, výroba za důstojných podmínek a ekologická přeprava. Transparentní dodavatelské řetězce tak začínají například informací o udržitelném pěstování plodin, a nikoliv přehledem o aktuálním stavu zásob nebo oznámením o odeslání.

Znáte už všechno na téma udržitelnost a jste připraveni udělat další krok? Digitalizace se pojí s optimalizací vytížení ve Smart Logistics System od TIMOCOM. Vytvořte si Vaši síť z prověřených mezinárodních firem a snižte jízdy naprázdno, kterým se můžete vyhnout. 

Vyhnout se jízdám naprázdno

Pro uvedení do tématu začínáme seriál vysvětlením pěti nejdůležitějších pojmů, které mají přímou vazbu na dopravu a logistiku a krátkým shrnutím týkajícím se vývoje udržitelnosti.

Pět pojmů z oblasti udržitelnosti pro logistiky

Každý vývoj s sebou přináší nové výrazy, nejinak je tomu u velké tematické oblasti, kterou je „udržitelná logistika“ nebo také „transparentní logistika“. Čím se liší ekobilance od ekologické stopy, nebo mezi nimi vůbec žádný rozdíl není? Než tedy vstoupíme do tohoto komplexního tématu, je potřeba si vyjasnit často používané pojmy. Na internetu lze nalézt celou řadu zdrojů, které obsahují výhradně odborné pojmy na téma udržitelnosti. Následující seznam Vám přináší jejich výtah; vysvětlivky se zobrazí kliknutím na heslo.

1. Tři pilíře udržitelnosti

Udržitelnost stojí na třech pilířích, které se trvale vzájemně ovlivňují:

• Společnost

Tento pilíř si všímá člověka jako lidského zdroje, je ovšem protiváhou k vykořisťování a modernímu otroctví. Soustředí pozornost na to, zda je zachovávána lidská důstojnost a zda má každý člověk stejné šance na vzdělání, kulturu a blahobyt. U člověka samotného se k tomu z podnikatelského pohledu přidávají ještě odborné znalosti a angažovanost.

• Ekologie

Zde je zmiňováno šetrné zacházení s přírodními zdroji. Co si z přírody vezmeme, má mít reálnou šanci na to, aby se vlastními silami regenerovalo. Cílem jsou druhová rozmanitost a zdravé ekosystémy.

• Ekonomika

Podniky, které se chovají společensky a ekologicky, musí dosahovat rovněž finančních zisků. Ty jim zajistí schopnost udržitelně investovat do perspektivních technologií, dalšího vzdělávání nebo také do projektů udržitelnosti a zachovat si svou konkurenceschopnost.

2. Transparentnost/Viditelnost dodavatelského řetězce

Od suroviny k dodání koncového výrobku spotřebiteli zohledňuje „transparentnost řetězce tvorby přidané hodnoty“ všechny kroky v životním cyklu produktu. Transparentnost je zde zásadním indikátorem udržitelnosti, protože tady je rozhodující kompletní informovanost o surovinách, metodách zpracování a přepravy atd. V rámci zákona o dodavatelských řetězcích, který vstoupí v platnost v roce 2023 to bude jeden z nejdůležitějších aspektů.

3. Real-Time-Visibility

Tento pojem je často používán shodně s pojmem Supply Chain Transparency (transparentnost dodavatelského řetězce). V překladu ovšem pojem Real-Time-Visibility znamená „viditelnost v reálném čase (ve vztahu k přepravám nebo skladovým zásobám atd.)“. Tuto viditelnost v reálném čase lze využít ve smyslu udržitelnosti a s její pomocí při práci nakládat šetrně se zdroji.

4. Dekarbonizace

Energetická proměna dlouhodobě počítá s bezuhlíkovou ekonomikou. To znamená, že světová ekonomika má své procesy postupně přeměnit tak, aby se vyrábělo a do atmosféry Země uvolňovalo co nejméně skleníkových plynů označovaných také jako „emise“. Důležitým bodem je v tomto ohledu ústup od používání fosilních paliv a rostoucí využití obnovitelných zdrojů energií, jako je například vítr, slunce nebo voda. Dekarbonizaci v logistice lze podpořit např. modernizací vozového parku elektromobily nebo úspornými spalovacími motory i přehodnocením stávajících dodavatelských řetězců.

5. Ekobilance

Ekobilance označuje postup, kterým byla původně posuzována pouze šetrnost produktů k životnímu prostředí. Vstupovaly do něj především údaje z výroby, jako například kolik emisí vzniká při zpracování suroviny až do hotového produktu a jeho vyexpedování. Nyní ekobilance zahrnuje rovněž data ze služeb a způsobů chování.

Další relevantní pojmy k tématu

• Ekologická stopa: Původně se jednalo o reklamní kampaň ropného koncernu British Petrol, nyní se ovšem pojem ekologické stopy osamostatnil a stal se z něj indikátor, který se vztahuje ke každému jednotlivci. Chopily se jej přední organizace věnující se tématu udržitelnosti, jako je Brot für die Welt nebo Global Citizen a je výrazem toho, kolik plochy je zapotřebí, aby byl trvale zajištěn určitý životní standard člověka. Kdo je zvědavý, může si s pomocí jednoduchého online testu vypočítat vlastní ekologickou stopu a získat tipy, jak ji snížit.

 

• Earth Overshoot Day: Takzvaný „světový den překročení“ je datum v kalendářním roce, kdy souhrn ekologických stop kompletně pokryje povrch země. Toto datum je každý rok jiné a jedná se o den, kdy jsou spotřebovány přírodní zdroje. V roce 2021 bylo tohoto bodu dosaženo 29. července.

(Znovu)objevení udržitelnosti

Přírodní národy tak žijí již od počátku historie lidstva, průmyslové státy se to v současnosti musí učit znovu: žít a hospodařit v souladu s tím, co planeta nabízí.

Tyto následující milníky mají dnes největší vliv na udržitelné chování.

Objev skleníkového efektu: výzkum klimatu v 19. století

Pojem „skleníkový efekt“ pochází z doby výzkumů prováděných na začátku 19. století, etabloval se však až později ve 20. století. Jean Baptiste Joseph Fourier a John Tyndall zkoumali účinek uvolňovaných emisí na zemské klima. Tito pánové porovnávali reakce, které zaznamenávali na planetě a v její atmosféře s reakcemi, které pozorovali v tepelně izolované nádobě.

CLUB OF ROME: Průmyslník iniciuje udržitelnost

Jak prosím? Nebyl to žádný klimatický aktivista? Ne.

Aurelio Pecchei, průmyslník, cítil rostoucí obavy o lidstvo. Společně s vědcem Alexandrem Kingem založil v roce 1965 CLUB OF ROME (Římský klub). O pouhých sedm let později vyšla ve spolupráci s profesory MIT kniha „Meze růstu“, která poprvé popisuje, jak se lidé, příroda a hospodářství vzájemně ovlivňují. Římský klub je složen z odborníků ze 30 zemí, kteří provádí výzkum na téma „budoucí problémy lidstva“, hledají řešení a ta vyhodnocují. Podle hesla „VĚDĚT, MYSLET, JEDNAT“ působí tato organizace mezinárodně, podporuje například iniciativu globálního Marshallova plánu a provozuje síť škol Římského klubu.

Agenda 21, Kjótský protokol a Agenda 2030: Spojení budoucnosti a světové politiky

• Agenda 21: Rio de Janeiro hostilo v červnu roku 1992 konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji. Svým projevem „Poslouchejte, co říkají děti“ se tehdy 12letá Severn Cullis-Suzuki stala symbolem nutnosti jednat. Výsledkem byla Agenda 21, která stanoví akční program sestávající z doporučení pro rozvojovou a ekologickou politiku 21. století.

 

• Kjótský protokol: V japonském Kjótu bylo v prosinci 1997 závazně ujednáno to, co Agenda 21 jen volně stanovila jako určitý směr: Některé ze zúčastněných zemích se rozhodly, že do roku 2000 společně sníží emise CO2 o 5,2 procent. I přes několikeré odsunutí tohoto termínu je Kjótský protokol považován za milník klimatické politiky, protože poprvé závazně stanovil hodnotu snížení.

 

• Agenda 2030: V září 2015 se v New Yorku konala „Světová konference pro udržitelný rozvoj“. Výsledkem konference bylo 17 cílů udržitelného rozvoje, které v podobě Agendy 2030 stále ještě platí. 193 šéfů států a vlád souhlasilo s cílem zajistit každému člověku důstojný život, a to do roku 2030. V těchto 17 cílech jsou zohledněny všechny tři dimenze udržitelnosti.

Pařížská dohoda: 1,5 stupně Celsia píše dějiny

Účastníkům mezinárodní klimatické konference, která je známá také pod názvem „COP 21“, se v prosinci 2015 podařilo zavázat všechny státy k ochraně klimatu a konečně nastartovat změnu v oblasti energetiky. Prioritním cílem dohody je omezit oteplení země o 1,5 stupně Celsia a zamezit tak důsledkům změny klimatu. Toto číslo bylo poprvé zakotveno v mezinárodní smlouvě a je tedy celosvětově závazné. Každý jednotlivý stát je tedy povinen vytvořit a realizovat vlastní balík opatření.

Klimatický pakt z Glasgow: Konec spalovacích motorů

Na podzim 2021 přivítal Glasgow zástupce z téměř 200 zemí na klimatické konferenci „COP26“. Delegáti posoudili dosavadní opatření na ochranu klimatu a v takzvaném „klimatickém paktu z Glasgow“ se dohodli na rychlejším ústupu od fosilních paliv. Kromě toho podepsalo více než 100 účastníků dohodu, která definuje datum konce spalovacích motorů. Německo tuto dohodu prozatím nepodepsalo s odkazem na odlišný přístup k tématu elektropaliv, tedy syntetických pohonných hmot. Jejich použití signatáři dohody vylučují.

Udržitelná logistika - už se stalo mnohé a je potřeba udělat ještě více

Zná je každý, fotografie zobrazující vykořisťování lidí a přírody, znečištění životního prostředí a přírodní katastrofy, protesty a klimatické konference.

Nyní jde o to zabývat se tím, co všechno tyto fotografie uvedly do pohybu. Jaké důsledky vyplývající z usnesení a zákonů jsou relevantní pro dopravní a logistické firmy? Jaká opatření mohou přijmout firmy, které jsou v rámci zákona o dodavatelských řetězcích považovány za dodavatele?

Následující díly seriálu „Udržitelná logistika“ přinesou podněty k odpovědím přesně na tyto otázky. Změna klimatu chce být přepravena do světa - k tomu je potřeba té nejlepší logistiky.

Jste připraveni na další krok směrem k udržitelnosti? Digitalizace se spojuje s optimalizací vytížení ve Smart Logistics System od TIMOCOM. Vytvořte si Vaši síť z prověřených mezinárodních firem a snižte jízdy naprázdno, které zatěžují životní prostředí.

Vyhnout se jízdám naprázdno

Mohlo by Vás také zajímat:

Green Deal pro evropskou logistiku

Korona jako šance - nové koncepce pro silniční nákladní dopravu

statista: Podíl druhů dopravy na celosvětových emisích CO2 ze spalování fosilních paliv v roce 2018

Severn Cullis-Suzuki: „Poslouchejte, co říkají děti“ (proslov)